Zlobí Vás dětičky?? Nevyčítejte jim jaké jsou, ale jak je vidíte Vy.
Příklad ze života - z vlastní zkušenosti: stojím ve frontě na pokladnu, dětičky čekají opodál, sedí v kresílku. Jedno je hodné druhé zlobí a křičí tak, že zaslechnete komentář prodavačky: "no to snad ne!!"
Samozřejmě, že nejdřív vypěním a když výjdu z obchodu synkovi pořádně vynadám, že chvilku nevydrží, že je ostuda a že zatrest...... atd. Dost se mě to dotklo, ale pak jsem si přečetla malou radu a zkusila synkovi vysvětlit můj pohled na situaci. Proslov ve smyslu: synku, chci se tebou chlubit a né se stydět, ta paní prodavačka tě nezná a neví kolik umíš básniček a jak krásně maluješ, ona viděla jen zlobivýho kluka a já bych moc chtěla, aby všichni věděli, jak jsi hodný.. udělal víc užitku než všechny možné zákazy.