Vše dvakrát nebo i třikrát, záleží na tom, kolik že to máte dětiček. Když byla dcerka ještě mimčo, tak mi to tak nepřišlo, ale už má dva roky a pořád slyšíme: "Nini taky" Sama sobě si říká Nini a chce všechno co starší syn. A nejen hračky. Když si povídáme co jsme dělali tak ona přizvukuje "Nini taky" asi ze strachu, že bychom na ni mohli zapomenout:-)
Už když byla menší jsem vždycky kupovala něco pro oba. Nikdy nedostal syn něco a ona nic. Né snad, že by si to jako mimčo mohla pamatovat, ale musela jsem začít vychovávat synka, že už není sám. Byl zvyklý dostávat věci jen pro sebe a chtěla jsem, aby si i on uvědomil, že Nini taky bude dostávat dárky a že tyto věci jemu nepatří. Samozřejmě to byl problém, něž se na to naučil, ale chce to jen praxi:-)
Takže nezapomínejme se učit dívat na věci z tolika úhlů pohledů kolik máme dětí.